|
|
Prioritní mikropolutanty ze skupiny farmak v kontextu ČR a návrhu Rámcové směrnice o vodách
Stonawski, Eva ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent)
Jedním z globálních problémů ochrany životního prostředí je znečištění prioritními mikropolutanty. Jedná se o látky, které mohou mít již v relativně nízkých koncentracích negativní vliv na životní prostředí a lidské zdraví. Pro předcházení negativním vlivům těchto látek je zásadní jejich identifikace a následná regulace na mezinárodní úrovni. Tato bakalářská práce se zaměřila na zhodnocení relevance návrhu Rámcové směrnice o vodách ve vztahu k farmakům, a jim příbuzným látkám, vzhledem k situaci v ČR. Jako vstupní data pro posouzení byly použity výsledky analýz Povodí Vltavy a informace o distribuci léčiv Státního ústavu pro kontrolu léčiv z let 2016 až 2022. Použity byly výsledky z posledních dvou odběrových míst, které představují výpusť povodí před soutokem s Labem. V úvahu byl brán průměr koncentrací nad mezí stanovitelnosti (LOQ) a bez odlehlých hodnot, čímž byl vytvořen model uvažující maximální zatížení. Na základě tohoto modelu a informací o jednotlivých látkách byla zhodnocena relevantnost návrhu Rámcové směrnice o vodách pro ČR. Z výsledku monitoringu vyplynulo, že během sledovaného období nebyl překročen žádný z limitů Norem enviromentální kvality (NEK) sledovaných látek, avšak v kontextu ČR by měl být seznam sledovaných látek doplněn o gabapentin (GBP). Klíčová slova: Azithromycin, karbamazepin,...
|
|
|
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
|
|
|
Karbamazepin - studie přísunu do povrchových vod
Hromádková, Lucie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Antikonvulzivum karbamazepin je léčivo, které je nutné užívat dlouhodobě. Navíc je karbamazepin i jeho metabolity rezistentní vůči mikrobiálnímu rozkladu i sorpci na kal v současných čistírnách komunálních odpadních vod. Karbamazepin a jeho metabolity tak ČOV prochází a jsou kontinuálně vypouštěny do toků. Koncentrace karbamazepinu v tocích jsou příliš nízké na to, aby toto léčivo bylo schopné působit akutně toxicky, nelze ovšem vyloučit chronickou toxicitu karbamazepinu nebo synergické účinky s jinými rezidui léčiv. Karbamazepin je díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem odolný také k degradačním procesům probíhajícím v povrchových vodách a v půdě, a proto se přes horninové podloží infiltruje i do podzemních vod. O chování a působení jeho metabolitů v povrchových vodách zatím nejsou dostatečné informace. Nejen karbamazepin, ale i další farmaka jsou dnes často detekována v povrchových a podzemních vodách, a také v půdě. Navíc se zvyšujícím se počtem obyvatel neustále roste i spotřeba farmak a tedy i jejich přísun do životního prostředí. Avšak vzhledem k potenciálnímu riziku, které farmaka v životním prostředí znamenají, je nutné další přísun těchto mikropolutantů redukovat. Farmaka mohou do životního prostředí vstupovat několika cestami, a tak existuje i několik možných strategií jak tyto vstupy omezit....
|
|
|
Sledování vybraných léčiv v povrchových vodách
Langová, Jana ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Křenková, Marcela (oponent)
Souhrn Tato literární rešerše se zaměřuje na výskyt a koncentrace léčiv ve vybraných povrchových vodách, především řekách. Výběr sledovaných léčiv byl proveden na základě čtyř hlavních kritérií: spotřeby léčiv v České republice - nesteroidní protizánětlivé léky, rezistence v prostředí - antiepileptikum karbamazepin, možného negativního vlivu na organismy - látky s endokrinní aktivitou a podle publikovaných nálezů. Z dostupné literatury je zřejmé, že účinné látky léčiv se dostávají nejen do vod povrchových, ale i vod pitných a proto by rizika spojená s výskytem léčiv ve vodách neměla být přehlížena. Klíčová slova: PPCPs, léky, povrchové vody, NSAIDs, karbamazepin, estrogeny
|
|
|
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
|
|
| |
|
|
Účinnost technologie ČOV České Budějovice pro eliminaci farmak
BARTOŇ, Jiří
Hlavním cílem této práce bylo sledovat účinnost čistírny odpadních vod (ČOV) krajského města České Budějovice pro eliminaci vybraných cílových farmak - karbamazepin, diklofenak, atenolol, metoprolol, sotalol, bisoprolol, valsartan, verapamil a tramadol v průběhu delšího časového období (březen 2011 až únor 2012). K posouzení účinnosti ČOV byly použity časově proporcionální denní slévané vzorky odpadní vody na přítoku a odtoku ČOV. Stanovení koncentrací farmak bylo provedeno pomocí in line SPE/LC-MS/MS analýzy. Průměrné roční koncentrace na odtoku ČOV byly v rozmezí hodnot 0,019 mikrogramug/l (verapamil) až 1,00 mikrogramu/l (atenolol). Výsledné hodnoty průměrné roční účinnosti při eliminaci farmak ČOV byly v případě karbamazepinu (-22 %), tramadolu (-15 %), sotalolu (-1 %), diklofenaku (15 %), metoprololu (16 %), verapamilu (43 %), bisoprololu (48 %) a valsartanu (85 %). Statistické porovnání účinnosti ČOV při odstranění farmak v zimním a letním období prokázalo vyšší účinnost ČOV v letním období u 5 cílových farmak (diklofenak, atenolol, valsartan, sotalol a bisoprolol). Pro další čtyři studované látky nebyl zjištěn významný rozdíl. Pravděpodobnou příčinou lepší účinnosti může být vyšší teplota čištěné vody, která ovlivňuje biodegradaci a delší doba slunečního osvitu, která může ovlivňovat odstranění farmak fotolýzou.
|
|
| |
host ::
RSS.